Harley Davidson a tetování patří k sobě

Harley Davidson a tetování patří k sobě, tatérem jsem se stal více méně náhodou, Harleye jsem si letos koupil zcela záměrně, abych si udělal radost, říká šéf nejznámějšího tetovacího studia v Praze Lukáš Poláček. 

Tetovací studio Inkoust najdete v nenápadné uličce poblíž známého hotelu Imperial v centru Prahy. Zvenku dveře jako každé jiné, ale hned po vstupu je vám jasné, že jste vstoupili do trochu jiného světa. Extrémně pohodová náladu tu vládne vlastně pořád a rozhovor „ruší“ jen bzukot tatérských jehel.

Lukáš Poláček je majitelem studia a hlavou celého týmu a poskytl nám exkluzivní rozhovor o sobě, o tetování a své lásce k Harleyům.

Jak jsi se k tetování vůbec dostal?

Narodil jsem se v Praze, vystudoval jsem střední školu zaměřenou na umění a reklamu a cca 10 let jsem pracoval jako grafik, designer a freelance designer na volné noze v reklamě. Mám za sebou hodně práce pro developery a obchodní centra od corporate identity po klasické reklamní kampaně.

Poté jsem si přičichl k tetování, zkusil jsem si to a jednoho dne  jsem zjistil,  že už nedělám grafiku, ale tetuju a už 7let se živím jen tetování a myslím, že to tak i nadále zůstane.

Kdy sis ty sám pořídil první tetování?

Tatérem jsem se stal víceméně náhodně, tak jako většina věcí v životě a vlastně první tetování jsem si dělal na základce tuší. Moje první oficiální tetování mi dělala moje současná kolegyně Bára, která je takový můj guru v oblasti tetování a uvedla mě do tohoto světa.

První tetování jsem měl v osmnácti letech na zádech, ten motiv už tam dávno není, protože v tom věku má člověk úplně jiné myšlení a vlastně moc neví co chce. Něco si vymyslí a bez profesionální rady v tom prostě plave. Proto se snažíme dle vlastních zkušeností svým zákazníkům radit jak  s motivy, tak s jejich umístěním, aby to sedělo k osobnosti.

Jak je to vlastně v současnosti s tetováním v Čechách?

Tetování má v Čechách daleko menší tradici než v okolních zemích a v Evropě a proto bych řekl, že je u nás stále na vzestupu. Za dobu, co se o něj zajímám a věnuju se mu, se tetování v Čechách hodně posunulo a vyvinulo do profesionálního výtvarného oboru a z mladší generace ho má už téměř každý druhý. K nám do salonu díky tomu, že je to dnes hodně cool chodí čím dál mladší zákazníci a dnes už je to takový životní styl.

Co se týče témat, čím dál častěji se tetují větší, odvážnější a barevnější motivy a nejsou již prakticky žádná tabu. Současným trendem v tetování jsou myslím abstraktní motivy.

Máš už dnes vlastně druhé vlastní tetovací studio, jakou má historii?

Moje první studio vzniklo poté, co jsem odešel z tetovacího studia kde jsem tehdy pracoval.  Tehdy jsem si dal cca rok pauzu, abych se zbavil statusu tatér někde ve studiu a snažil jsem se vytříbit si myšlenky a srovnat si v hlavě, co bych chtěl dělat dál. Otevřel jsem si tenkrát vlastní studio Horor Vacui, v překladu Strach z prázdnoty, což je vlastně myšlenka, která mě provází celým životem.

Horor Vacui bylo původně vymyšleno jen pro mě, kdy jsem si jako jediný tatér chtěl realizovat svoje věci.  Po pár letech se to lehce zvrhlo a už jsme byli tři, následně i čtyři a studio bylo velmi oblíbené a frekventované a i svým názvem tak nějak výjimečné.  Po 2,5 letech jsme se už nevešli do prostor, takže došlo k celkové transformaci a rozšíření studia.

Takže studio přerostlo samo sebe?

Vlastně ano. Přestěhovali jsme se do centra, přejmenovali jsme se na tetovací studio Inkoust a mojí vizí je vybudovat špičkové tetovací centrum s perfektním vybavením a nejlepšími tatéry. Klient, který  k nám přijde, má možnost vidět nejmodernější tetovací technologie a perfektní zázemí pro odvedení té nejlepší práce. V mnoha prvcích realizace hodně převyšujeme požadované standardy jak hygienické tak technologické. Snažíme se používat jen ty nejlepší technologie a jsme i nadále otevřeni všem novinkám a trendům.

Studio Inkoust je založeno na více méně rodinných vztazích, což znamená, že všichni stálí spolupracovníci tatéři jsou už dlouholetí kamarádi a primárně mi jde o to, aby vše fungovalo v pohodě a v klidu. Celý tým je doplněn o provozní lidi tak, aby se tatéři věnovali jen a pouze tetování a odváděli 100% práci. 

Vím že ty i tvoji tatéři jezdíte po světě, kde hostujete v jiných salonech?

Snažím se abychom drželi krok se světem, a i z tohoto důvodu se účastníme tzv. výměnných programů, kdy jak já osobně tak moji tatéři ze studia Inkoust jezdí tetovat do partnerských studií do zahraničí, do Skotska, Anglie,... Já osobně rád jezdím především ke svým přátelům do Norska. Toto je velmi důležité i pro získávání nových zkušeností , kdy každý tatér má svoje postupy, technologie a triky a my máme možnost se podívat  popř. přiučit se, jak to dělají jinde.

Jaké požadavky mají na tetování Česi a vědí co chtějí?

Hlavním rozdílem mezi Čechami a zbytkem světa ve vnímání tetování je celkový přístup. U nás je to věc relativně nová, která je na vzestupu a tetovat se chodí hlavní mladí lidé. Když už přijde někdo starší třeba ve věku 50 let, je to víceméně výjimka. Tetování, alespoň tak jak já ho vnímám je zaznamenání nějaké události nebo momentu v životě do kůže a od toho se odvíjí i motivy a rozsah. Většinou nezůstane u jednoho. Tetování je věc, která by měla korespondovat s tělem a i samotným jeho nositelem.

Tetování je taky samozřejmě společné dílo zákazníka s tatérem, kdy je dobré nechat tatérovi dostatek volnosti, aby vzniklo ojedinělé výtvarné dílo. Zákazník často přijde s požadavkem velmi okleštěným a my jsme díky našim letitým zkušenostem schopni to posunout dále, jen se nebát, aby člověk nezapadl do zástupu průměrných potetovaných. Tetování člověka svým způsobem alespoň vizuálně mění a je potřeba tak o tom přemýšlet.

Každé tetování je vlastní příběh, někdy, někdy slabý, ale každý kus je originál.

U vstupu do salonu stojí černý Harley Davidson, někdy i dva. Jsi motorkář?

Na motorce jsem jezdil naposledy někdy před deseti lety, pak přišla rodina a děti a nebyl na to čas ani prostředky. Letos jsem si udělal radost a koupil jsem si svůj Harley Davidson, který mi poskytuje  přesně to co jsem od toho očekával, pocit volnosti, komunity motorkářů - harleyářů. Hrozně mě baví si motorku přestavovat a tunit a věnovat tomu čas i prostředky, protože tak jak člověk buduje a předělává motorku, předělává vlastně i sebe.